Cukrář Josef Maršálek si sám vydal už třetí velkou knihu. Po Čokoládě a Kynutém pochází změna – Sklizeň je plná barev a receptů, které často pojí vzpomínky na dětství na vesnici. Slavnostně ji pokřtil na škaredou středu v pražském Divadle Lucie Bílé, principálka byla její kmotrou.
Jaká podle vás nová kniha je?
„Je nejbarevnější a nejnovější. Samozřejmě je nejhezčí a když se dá na váhu, tak váží nejvíc.“
Kolik?
„Dvě kila, šest set dvacet gramů.“
Je první, kde jsou i vzpomínky na vaše rodiče?
„Je to první kniha, která je jim věnována.“
Proč až tato?
„Člověk dozraje, pochopí spoustu věcí, vyslechne si spoustu nových příběhů, které předtím neslyšel. A je zajímavý, že máma, když se s tátou brali, tak měla zelenkavý šaty a táta zelenkavou kravatu. A celá kniha je zeleno-zlatá jako zemské zemní tóny. Najednou se všechny střípky mozaiky poskládají a já si říkám: Tahle to mělo být.“
V knize najdeme i recept na chléb spojený s vaším dětstvím. Budou tam ještě nějaké podobné?
„Třeba zavařování, pomazánky… Je tam nakládání od obyčejných okurek nebo nakládání zeleniny až po čtyři druhy kimchi. Jsou tam hodně věci z vesnice. Já jsem knihu chtěl hodně odlehčit, aby nebyla zaměřená na moc složité postupy. Takže jsou tam třeba čtyři různé kefírové buchty, ale i to, jak se připravuje kefír. Je to taková komplexní kniha.“
Všechny suroviny na recepty jste sám chodil sklízet, takže se vše připravovalo u vás doma?
„No jasně. Vstával jsem v pět ráno, aby všechny suroviny byly čerstvé. Všem, co se na knize podíleli, jsem, řekl: Vemte si s sebou plavky, protože tam je bazén, takže po práci, před prací, můžete mít bazén k dispozici. Ale myslím, že tam nikdo nebyl ani jednou, jak jsem je trošku vyšťavil.“
Začal se kvůli knize něco třeba pěstovat speciálně nebo jste všechno měl?
„Pracuju na zahradě šestým rokem. Ale je pravda, že jsem zasadil nějaké věci, které jsem typově v knize chtěl mít, aby bylo vidět, že v Česku jdou vypěstovat a co všechno se s nimi dá dělat.“
Například?
„Třeba šest druhů červené řepy, které mají různé barvy, jak zvenku, tak na řezu, cukrovou řepu, artyčoky, různé čínské zeleniny, dýně, melouny… Taky barevnou modrou májskou kukuřici, vodní špenát, batáty, různé fazole od keříčkových až po klasické lusky. Je toho hodně.“
O vše se na zahradě staráte sám?
„No jasně. Když nejsem doma, zalívá partner Petr. Baví ho ta fáze, kdy se hnojí a ještě je mi trochu ochoten pomoct, když se sklízí před zimou, tam je hodně práce. Mezifáze „mezitím“ ho moc nebaví, baví ho konzumovat, ale nebaví ho práce, která naopak mě baví moc.“
Jsou Velikonoce. I to se v knize promítne?
„Je tam čajový beránek ze dvou druhů čaje, taková typická česká věc, jsou tam různé bochánky barevné, nebarevné, různé pletýnky, housky, koláče, je tam hodně použitých bylinek. Teď všem roste máta, tak je tam nádherný mátový dort, úplně jednoduchý, kdy se všechny ingredience jenom rozmixují a potom se to spojí dobrým čokoládovo-mátovým krémem. Já myslím, že je to nejbarevnější kniha a inspirace tam je spoustu.“
Reels ze křtu sledujte na našem instagramu!
Knihu zakoupíte zde: https://www.marsalkovo.cz/knihy/